To jsme zrovna byli na chalupě. Mám takovou dřevěnou boudu, do které jsem Filího dávala. On nikdy neutekl. Vždycky jen vyšel před boudu, napasl se a zase zalezl. Zalezl, hned jak někoho uviděl. Tentokrát však ne. Šla jsem na oběd. Zrovna jsme se s dědou a mamkou zdrželi v kuchyni o něco déle. Ja...

Bylo mi myslím něco kolem 7 -ti let, ale na ten den nikdy nezapomenu. Jako každý den v té době jsem měla hromadu času a pustila jsem svoje morče na prohlídku bytu. Běhalo sem a tam, já jsem na něj bafala a koukala, prostě jsem si hráli. Slyšela jsem zarachotit klíč v zámku, věděla jsem, že se vrací...

Příběhy našich morčátek. Sepsala jsem je sama, takže nic moc, ale určitě budou stát za přečtení. Časem jich zde samozřejmě bude víc :)